Bylinářův úplněk V. kapitola první
V předchozí části jsme si nastínili, kterak na sebe může bylinka upozornit, když si o ni řekneme, eventuálně, když hledáme, co nám chybí. Podobně v takovém případě můžeme požádat universum o pomoc kupříkladu při diagnóze, hledání odpovědí na naše osobní otázky či pátrání po nějakém specifickém receptu, nebo návodu. Jen mějte na paměti, konečně jako vždy, že tyto síly můžeme využívat, nikoli však zneužívat. A rovnou si můžeme uvést první příklad z praxe. Začalo to jedním postarším klientem, s vytříbeným osobním názorem. Jakkoli mu byl nabízen jiný, stejně fundovaný názor, stran jeho nemoci, jevil se býti neoblomným. Vcelku ochotně kývl na různé doplňkové cvičení, meditace či koupele, ovšem jak přišla řeč na bylinkový čaj, stádo volů by jej od vytyčené cesty neodtáhlo. Kdysi dávno, dostal na stejnou chorobu namíchanou směs od tamního bylinkáře. Dle jeho slov mu velmi pomohla a zároveň také chutnala, načež si tak říkajíc postavil hlavu a trval na svém. Ve slabé chvíli jsem mu tedy slíbil, že se po něčem takovém poohlédnu. Chlapík neměl samo sebou ani tušení, co tenkrát v čajové směsi bylo, natož název. Jedinou stopou byla nakonec barva, již dotyčný označil jako přibližně žlutou. Tak to byla výzva. Uvažujíc nad tématem, do kterého jsem se nechal vtáhnout, mě popadl upřímný smích. Tohle bude vskutku detektivní práce hodná Hercula Poirota. Upřímný smích po chvíli ustoupil do pozadí, přičemž moje vědomí počalo pátrat. Světe div se, nevypátralo vůbec nic. Tedy nic. Možností se jevilo docela dost, ovšem namíchat cosi a posléze ony čaje degustovat s postiženým, se mi nejevil jako dobrý nápad. Tak na tohle se musí, jak říkávala babička, od lesa. Podařilo se mi ukotvit vědomí do meditace a uvést v činnost nevědomou stránku osobnosti. Po skončení mi přišlo jako dobrý nápad vyrazit, jak mám dobrým zvykem, do přírody. Jenže ať jsem pátral jak nejlépe to za daných okolností šlo, kde nic, tu nic. Nachodit se mi podařilo dobrých dvacet kilometrů, ovšem mimo to, že jsem si nasbíral dva košíky bylinek pro pozdější účely, byl výsledek nulový. Vzhledem k tomu, že se nemá nic tlačit na sílu, padlo rozhodnutí ponechat věci plynout, přesněji, dát jim jejich čas. A vyplatilo se. Den před tím, než se měl ne-mocný dostavit pro připravené bylinky, masti a tinktury, se dostavilo rovněž rozuzlení. A jak už to v takových případech bývá, z nejméně očekávané strany. Byl to sen, kdo mi dopomohl vyřešit tuto zapeklitou záhadu. To si tak někdy universum vybere samo, bez zásahu vaší vůle, odkud vám pošle odpověď. Na vás už pak je jen jedno, abyste zůstali bdělí. Vzhledem ke skutečnosti, že sen byl prakticky Lucidní(o tomto způsobu snění si povíme v některé z dalších kapitol) šlo vše poměrně snadno. Ne-mocný se posléze opět stal mocným, tedy zdravým. Naštěstí, tedy zrovna v tomto případě, nevyzvídal, jak se mi podařilo najít onen recept, který mu natolik pomohl. A navíc, což byl na celém tomto příběhu jistý bonus, získal svět opět výborný recept na čaj, o němž zřejmě dlouho neměl nikdo ani ponětí. Á propos, abyste neřekli, jednalo se o směs na posílení imunity. Je opravdu skvělá, až mě překvapilo, že zůstala tak dlouhá léta v zapomnění. Tak kdybyste měli touhu jej poznat, postačí si napsat na e-mail Jan30koudela@seznam.cz (což je mail mé maličkosti) a já vám jej pošlu. Tedy pokud těch e-mailů nebude jako posledně 🙂 .