Bylinářův úplněk II. kapitola čtvrtá
Co to rituál je a jak může vypadat, jsme si v kostce nastínili v předešlé kapitole. Nyní zabrousíme do dalších možností, kterak se dá rituál využít a pak také jaký. Když si opět dovolím malou odbočku, dovolím si doporučit knihu od Alejandra Jodorowskyho. Je to poutavě a přitom rovněž konkrétně sepsaná kniha a o všemožných rituálech. Pokud byste hledali inspiraci, jistě se vám zde v tomto ohledu dvířka poznání pootevřou.
Nyní však nazpátek k rituálům. Je jich vlastně nepřeberné množství. Já si zde dovolím uvézt jen ty, jež jsem absolvoval osobně. Prvním z nich je potní chýše. Tato procedura má vlastně dvojí využití. Jednak očistný a pak také vizionářský. Nepleťte si však potní chýši se saunou, byť má funguje na podobném principu.
U námi zmiňované potní chýše se jedná o primitivní stavbu někde bokem civilizace, nejlépe v lůně přírody. Taky by se mělo jednat o místo, kde se smí bez následků rozdělávat oheň. Tuto stavbu lze vyrobit z několika latí a trocha kupříkladu smrkových větví, mechu, hlíny nebo čímkoli se vám podaří ucpat mezery. Samo sebou že na hoře necháte otvor, aby měl kudy prchat dým. Jedná se tedy o jakési menší tipi, pokud možno bez použití igelitu či jiných syntetik. Uprostřed vyhloubíte malou jamku, kde posléze vložíte žhavé kameny z ohniště. Ty se polévají vodou, vodou s aromatickým olejem, čajem z bylin, nebo čajem z bylin věšteckých. Zde mám na mysli Šalvěj divotvornou, Blín, Durman, Lysohlávku a jiné, ovšem dvakrát podtrhuji, jen pro zkušenější jedince. Popřípadě konejte rituál s někým, kdož již opravdu ví, co a jak!
Průběh je tedy následující. Po očištění těla kratším půstem, duše meditací, a mysl dechovým cvičením si nachystáme směs, kterou budeme kropit žhavé kameny. Předpokládám, že ohniště a chýše již stojí, na vybraném klidném místě, bylo by dobře, bude li u vody.
Vodu zmiňuji hlavně z důvodu následného ochlazení, po vystoupení z chýše. Dá se nicméně využít rovněž kempová sprcha, vědro alias kýbl popřípadě hadice napojená na zdroj. Veškeré kroky během potního rituálu činíme vědomě. U ohně, v němž nahříváme kameny, žádáme oheň o teplo a sílu, u vody o očistu a moudrost a konečně u pocení o vizi, vhled nebo jen klid a pokoj. Záleží za jakým účelem rituál provádíme.
Rozdíl mezi klasickou saunou a potní chýší je také v počtu opakování. Zde setrváme v teple co nejdéle, následuje ochlazení co vydržíme a poté zabalit do deky, vypnout a meditovat, nechat na sebe působit sílu vesmíru. Tedy být ve smíru. Tento rituál, pokud proběhl správně, má posléze dvojí efekt. Provádí li se jako očistný, regenerační, chcete li, jste po něm dokonale odpočatí a uvolnění. Připravení na další práci. Pokud hledáte však hledáte odpovědi, může se odpočinek mísit s únavou. Rovněž zde hraje roli, použijete li vodu či, bylinkový čaj či aromatický olej, nebo nějakou halucinogenní bylinku. V druhém případě počítejte více s únavou.
Pozastavíme li se ještě nad tímto druhem rituálu, je nutno zmínit jeho širší využití. Jak již jsem uvedl výše, lze jej využít co očistný, relaxační, věštecký ale rovněž jako léčebný. Směs, kterou posléze poléváme kameny, je cíleně vybraná na působení při dané nemoci. Ať již jako aromaterapie, či bylinný čaj. Ten tedy s účinkem na tělo, nebo na psychiku, podle potřeby. Intuici se v tomto případě meze nekladou, kráčejte směle, kudy vás povede. Jen jedno mějte na paměti. V případě bylin věšteckých, halucinogenních, buďte nadmíru opatrní!