LUX VITAE III.
Vše, jak si Jindra rámcově ve své mysli naplánoval, se dařilo. Krosna, zabalená na vandr disponovala spoustou volných kapes, které ovšem po dvou hodinách sběru zcela zaplnily bylinky. Záhy ovšem okolnosti, tentokrát představované počasím, daly pocestnému nepokrytě najevo, jak bláhové je plánovat. Ne nadarmo se říká, že když lidé plánují, pán bůh se začíná dobře bavit.
Obloha, na začátku cesty zcela bez mráčku, se zčernala oblaky plnými vody. Najednou se do ztichlého lesa počaly ozývat hromy, neklamně signalizující blížící se bouřku. Záhy ten halasný symbol průtrže mračen doprovodil jeho věrný bratr, blesk. Jindřich se začal poohlížet vůkol, bylo záhodno najít skrýš na noc a hlavně před deštěm. Jenže jako z udělání, nikde nic příhodného.
První mohutné kapky orazítkovaly vyprahlý les. Jindra byl z pobytu v přírodě uvyklý na všemožné rozmary počasí a protože měl mysl otevřenou, řekl si o radu stromům. Poblíž stál letitý dub a tak jej bez váhání objal. Naladil se na jeho vibraci, načež vyslovilo svůj dotaz. A strom jej vyslyšel. Jenže odpověď letitého titána byla nějak zvláštní. Radil spočinout pod jeho korunou. Promlouval však k Jindrovi jinak, než byl dotyčný uvyklý. Taky zůstat pod stromem, nebyl právě bezpečný způsob, kterak přečkat běsnění bohů. To se nakonec vyučovalo již na prvním stupni. Na druhou stranu, stejně nebylo kam se vrtnout.
Nečekaná bouřka dorazila rychle a udeřila rovnou vší silou. Listí krále lesa, jak si mohutný dub Jindřich sám pro sebe přejmenoval, nestačilo zachycovat příval vody. Rychle rozvinutá celta rovněž neplnila svůj účel na 100% díky poměrně silnému větru a tak začal již na kost promočený poutník zvažovat ústup z objetí stromu a pomalý přesun blíže k lidským obydlím. Z nastalých úvah Jindru probral ohlušující hrom. Poslední co zaregistroval, byl oslepující blesk a pukající kmen letitého ochránce. Svahem se valila všudypřítomná voda, lesní pěšina se stala jejím novým, mohutným korytem. Takovou bouřku z čistého nebe místní nepamatovali. Alespoň tak na to pozdní odpoledne po létech vzpomínali v tamní hospůdce.
Poněkud jinak zůstala ve vzpomínkách tato překvapivá bouřka v análech meteorologů. Ve stručné zprávě stálo pouze několik málo vět. Vznikla z ničeho, žádné predikce nenasvědčovaly vzniku podobnému jevu, navíc v tak malé lokalitě. Rovněž intenzita a trvání bylo nezvyklé, obzvláště v takto kopcovité krajině. Škody na majetku a životech nulové, pouze lesy České republiky zaznamenaly drobné ztráty na vzrostlých dřevinách.