
.Bylinky v zimě, aneb co si můžeme nasbírat i pod sněhem
Vy, kdož jste vlastní pílí nedokázali nashromáždit dostatek bylinek během roku a těm v obchodech nemáte jako já plnou důvěru, slyšte. Tedy spíše čtěte. Také v zimních měsících je možné o sebe prostřednictvím bylinek pečovat. Jsou to tedy převážně houby, neboť rostlinky, byť by jste ještě některé našli, hybernují, odpočívají. Je zde samozřejmě několik výjimek, o nichž si povíme níže.
Začneme však sběrem hub. Jako první bych uvedl Boltcovitku bezovou, alias Ucho jidášovo. Najdeme ji převážně, jak již je z názvu patrno, na uschlých větvích Bezu černého, nicméně jako správná dřevokazná houba, se uchytí také jinde. Zpracovat ji můžeme jak v jídle, tak s ní vyrobit účinnou tinkturu. Zdravotní účinky má zejména při vysokém krevním tlaku, ateroskleróze, bolestech žaludku a zubů, krvácejících hemeroidech, krvi v moči, průjmech, jako tonikum po porodu a zároveň nám posílí imunitní systém a psychiku.
Hlíva ústřičná je další do party. Hledat ji můžeme na pařezech stromů, spadlých kmenech a větvích, ztrouchnivělých kládách. Paleta využití v kuchyni je prakticky bezbřehá, od různých omáček, salátů polévek či gulášů. Můžeme ji usušit, podrtit na prach a užívat v gelových kapslích, či vyrobit tinkturu. Jen mějte na paměti, že by neměla projít teplotou větší jak 45° či přijít do styku v kovem, aby se neponičily imunoaktivní glukany. Jako léčivka působí při astmatu, artritidě, osteoporóze, chronickém zánětu, vyčerpání, vysoké hladině cholesterolu, chřipce, angíně, vysoké hladině cukru, kornatění tepen, zpomaluje stárnutí a je podpůrným léčivem při rakovině.
Penízovka sametonohá, je vyloženě zimumilovná houba. Najdeme ji na odumřelých kmenech listnatých stromů od dubna do října. Roste převážně v trsech, takže když se zadaří nález, máte vystaráno. Užívat ji můžete jak čerstvou, tak podrcenou na prášek v polévce či jogurtu. Penízovka má vliv na kvasinky a plísně, imunitní systém, stres, nespavost, diabetes, poruchy slinivky břišní, akné, ekzémy, zpomaluje růst metastáz, je přírodním antibiotikem, je rovněž výtečnou prevencí proti rakovině.
Jmelí bílé sice není houba, nicméně parazit také. Sbírat jej můžeme prakticky po celou zimu. Nejlepší účinky má však prosincový či březnový sběr a to na Jabloních či Hlohu. Naopak se nedoporučuje sbírat na Akátech. Nejúčinější částí jmelí je pak list, vyvarujeme se stonkům a zejména bobulím, které jsou obsahově nevhodné. V případě léčebných účinků je nejvhodnější formou tinktura. Ta působí na vysoký krevní tlak, posílení srdce, imunity, vylučování žluči, na bolest a návaly při klimakteriu. U některých druhů rakovin umí naprogramovat smrt buněk apoptózu. Aktivuje imunitní systém a působí také na zvýšení počtu buněk imunitního systému – makrofágy, granulocytaty, B-lymfocity, T-lymfocity, NK buňky. Při chemoterapii chrání DNA před poškozením.
Borovice lesní a její voňavé jehličí či míza nám v zimních měsících můžou posloužit více než dobře. Z jehličí si můžeme vyrobit lahodný odvar na nachlazení, chřipku, astma či jiné nemoci dýchací ústrojí. Míza pak poslouží při výrobě masti, či jako vonná silice do aromalapmpiček. Mast aplikujeme při revmatismu, artritidě, kdy masírujeme postižené lokality.
Ptačinec prostřední najdeme i pod sněhem. Při teplejších zimách nemá problém růst neomezeně. Je bohatým zdrojem vitamínů, detoxikuje organismus, čistí krev, pomáhá hubnout(komu by se po svátcích nehodilo), podporuje činnost ledvin a je výtečný při zahlenění.
Kopretina topinambur je v zimě náramná pochoutka. Pokud není zem promrzlá až na kost a najdete místo, kde roste planě, můžete si narýt její hlízy, co hrdlo ráčí. Receptů na výtečnou polévku, guláš či salát na jdete v kuchařkách či internetu nepřeberné množství.
Bylinek v zimních měsících sice není mnoho, ale jsou. Pod sněhem můžeme najít Vlaštovičník, víme li kde, či jsme schopni si zavčas označit místo, je nasnadě vyrýt kořeny kostivalu ti či pampelišky. Popenec, Kuklík, Jitrocel či Sedmikráska se také dají dohledat, nicméně jen pro případy nejnutnější, jejich účinnost v zimních měsících je mnohem menší.